Reklama
 
Blog | Miroslav Šuta

Český vzduch? Jeden z nejšpinavějších v Evropě

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) zveřejnila v úterý 13. listopadu rozsáhlou studii o kvalitě ovzduší nazvanou „Air quality in Europe" (Kvalita ovzduší v Evropě), která analyzovala množství vypouštěných škodlivin do ovzduší a jejich pravděpodobný vliv na zdraví lidí a ekosystémy. Odborníky nepřekvapilo, že Česko nedopadlo v hodnocení dobře.

Zpráva EEA došla k závěru, že ve sledovaném období let 1990 až 2004 pokleslo množství škodlivin vypuštěných člověkem do ovzduší ve všech 32 zemích Evropy zahrnutých do výzkumu. Za pozitivní považuje zpráva hlavně pokles znečištění oxidem siřičitým (SO2), olovem (Pb) a oxidem uhelnatým (CO), kterých bylo dosaženo díky odsířením množství uhelných elektráren, zákazem olovnatých benzínů a zavedením řízených katalyzátorů v osobních autech. EEA ale také konstatuje, že bohužel neklesají koncentrace prachových částic a přízemního ozonu, kterým jsou stovky milionu Evropanů stále vystaveny v nepřípustně vysokém množství.

Prach

Podle expertů EEA bylo 43% Evropanů žijících ve městech vystaveno množství prachu, které přesáhlo platné limity. Za nejhorší označuje zpráva situaci v Beneluxu, České republice, Polsku, Maďarsku, jižním Španělsku a v údolí Pádu na severu Itálie.

Jako tzv. polétavý prach se označuje směs tuhých částeček unášených vzduchem, které se liší velikostí, chemickým složením i původem. Kromě prachu z přírodních zdrojů (např. sopečná činnost, pouštní bouře) se na znečištění podílí i lidská činnost – zejména doprava, domácí topeniště a průmysl (doly, cementárny, koksárny, elektrárny aj.)

Reklama

Obvykle se měří koncentrace částeček menší než 10 mikrometrů (PM10), ale za nejnebezpečnější je považován jemný prach – menši než  2,5 mikrometru (PM2,5), který proniká hluboko do plic.

Lékařské studie dokazují, že už krátkodobé zvýšení koncentrací prachu v ovzduší vede k většímu počtu zánětlivých nemocí dýchacího ústrojí a k nepříznivému vlivu na srdečně-cévní systém. Dlouhodobě vede působení  prachu k poškození funkcí plic dětí i dospělých, k vyššímu výskytu onemocní plic a ke snížení předpokládané délky života.

Ozón

V případě přízemního ozónu je situace ještě horší, protože nadlimitním koncentracím bylo vystaveno 6 z 10 obyvatel evropských měst. V rozsáhlých oblastech střední a jižní Evropy koncentrace ozónu podle vědců překračují kritické hodnoty pro jeho negativní účinky na lesy a na zemědělské plodiny.

Ozón představuje zdravotní riziko zejména pro děti, starší lidi a nemocné s dýchacími poruchami, např. astmatiky. Již po několika hodinách působení dráždí dýchací cesty, takže postižení lidé mohou pozorovat překrvení sliznice nosu, dušnost, tlak za hrudní kostí, kašel, dráždění očí, bolesti hlavy, únavu či nespavost. Podle Světové zdravotní organizace (WHO) vede vdechování ozónu prokazatelně·ke vzniku zánětlivých onemocnění plic, způsobuje narušení vývoje plic a snížení jejich funkce. Následkem jeho působení je i vyšší počet hospitalizací, vyšší spotřeba léků a zvýšení úmrtnosti.

Ekonomické škody a kratší život

Nejnovější zpráva EEA je v souladu se závěry řady jiných výzkumů. Např. jiná studie z počátku tohoto roku konstatuje, že jen zhoršené životní prostředí způsobené dopravou má na svědomí ztrátu zhruba 4 milionů let života Evropanů v důsledku předčasných úmrtí. Výzkum pro potřeby Evropské komisi zase konstatuje, že znečištění ovzduší jemným prachem zkracuje život Evropanům v průměru o více než 8 měsíců a Čechům o více než 10 měsíců. Stejná studie přičítá špinavému vzduchu předčasnou smrt asi 370 tisíc Evropanů ročně a snížení evropského hrubého domácího produktu o desítky miliard eur ročně.

Odborníci se shodují, že znečištění ovzduší je dnes v Evropě nejzávažnějším ekologickým problém bezprostředně ohrožujícím lidské zdraví.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama