Negativní účinky těchto látek byly prokázány v mnoha případech v životním prostředí. U některých látek bylo prokázáno, že jsou schopny např. měnit pohlaví některých organismů nebo způsobovat vážné poruchy reprodukce. Roste také množství varovných studií poukazujících na souvislost mezi výskytem endokrinních disruptorů v životním prostředí nebo v průmyslových výrobcích (např. kosmetika, nádobí, podlahové krytiny) a určitými zdravotními problémy. Vážné znepokojení mezi odborníky pak vyvolávají některé negativní trendy, např. ve výskytu nádorů prsu u žen nebo v počtu a kvalitě spermií či nádorů prostaty u mužů.
Některé státy již nyní přistupují k regulaci endokrinních disruptorů na národní úrovni. Například Dánsko už v roce 2010 zakázalo bisfenol A (BPA) v materiálech, které přicházejí do styku s potravinami pro děti. Od ledna platí tento zákaz také v Belgii. Francie oznámila zákaz BPA v těchto materiálech pro děti od letošního roku a od roku 2015 má platit i pro dospělé. Dánsko oznámilo omezení týkající se skupiny 4 ftalátů schopných narušovat hormonální systém, které mají být zakázány ve spotřební zboží jako jsou např. ubrusy nebo sprchové závěsy.
Europoslanci proto v tzv. vyzývají k přijetí opatření na úrovni Evropské unie, která by snížila vystavení občanů endokrinním disruptorům. Podle europarlamentu by měly být stávající předpisy změněny a případně přijaty nové tak, aby problematika endokrinních disruptorů byla řádně řešena do června 2015.