Náměstek ministra čínské Státní agentury pro životní prostředí Pan Yue přiznává na oficiální internetové stránce čínské vlády, že „ekonomický rozvoj v Číně byl limitován rychlým úbytkem lesů, zemědělské půdy, pitné vody a nerostů“[1]. Pan Yue dále uvádí, že „znečištění vody, vzduchu a půdy ohrožuje zdraví lidí“ a že ročně roste o 30 % množství soudních procesů způsobených ekologickými problémy.
Státní administrativa Číny si uvědomuje závažnost problému a rozhodla se investovat miliardu yuanů (přes 2,6 miliardy korun) do výzkumu stavu půd v zemi. Čína ale už dnes oficiálně přiznává, že asi desetina zemědělské půdy (přes 12 milionů hektarů) byla zničena znečištěním [2]. Jen zamoření půd těžkými kovy způsobuje každoročně znehodnocení zemědělské produkce v hodnotě 20 miliard yuanů (skoro 54 miliard korun).
Nový rozsáhlý výzkum má stanovit typ, míru a příčiny kontaminace půd v Číně. Následně mají být připraveny plány pro snížení znečištění a pilotní projekty pro ozdravení půd. Výzkum se soustřeďuje zejména na velká průmyslová centra a na významné zemědělské oblasti jako je povodí řeky Jang-c‘-ťiang, odkud pochází téměř polovina národní zemědělské produkce.
V dubnu čínská vláda poprvé zveřejnila unikátní studii, který hodnotila stav řeky Jang-c‘-ťiang – s více než 6 tisíci kilometry nejdelší řeky Asie [3]. Podle této studie je do řeky ročně vypuštěno asi 14 miliard tun odpadních vod. Přes 600 km řeky je podle čínských vědců v „kritickém stavu“ a dalších skoro 2000 km je „vážně znečištěno“. Podle Yang Guishan z nankingského Institutu geografie a limnologie jsou účinky lidských aktivit na řeku „ve značné míře nevratné“.
Řeka Jang-c‘-ťiang přitom představuje asi 35 % sladké vody v Číně a představovala i významný zdroj ryb. Vlivem znečištění, výstavby přehrad a růstu lodní dopravy ale produktivita řeky dramaticky klesá. Ještě v roce 1950 vážil úlovek rybářů na Jang-c‘ 427 tisíc tun. V 90. letech už to bylo 4-krát méně – asi 100 tisíc tun.
Jednou z hlavních příčin znečištění v Číně je uhelný průmysl. V zemi se údajně ročně spálí až dvě miliardy tun uhlí, což vede ke každoročnímu úniku asi dvou tisíc tun rtuti do prostředí. Toto znečištění z čínských elektráren je tak masivní, že překonává Tichý oceán a kontaminuje pacifické pobřeží USA [4].
Podle Alany Herro, která se Čínou zabývá v americkém Worldwatch Institutu, jsou nové studie jedním z indikátorů toho, jak vážným problémům bude Čína čelit v následujících letech. Šéf čínské Státní agentury pro životní prostředí Zhou Shengxian dokonce vyjádřil obavu, že případné další zhoršování stavů půd může ohrožovat nejen zdraví lidí, ale i potravinovou bezpečnost. ¨
Soudruzi v čínské vládě si tedy vážnost situace i neudržitelnost dnešního vývoje uvědomují. To si ale uvědomovali i českoslovenští komunisté, kteří po desetiletí podobným způsobem devastovali naši zemi. Problémy ale buď řešit nechtěli nebo nedokázali. Výsledkem byly zamořené řeky, nedýchatelné ovzduší a potraviny otrávené polychlorovanými bifenyly. Těžko říci, zde čínští soudruzi budou úspěšnější.
Odkazy:
[1] http://english.gov.cn/2007-04/02/content_568454.htm
[2] http://english.sepa.gov.cn/zwxx/hjyw/200704/t20070423_103033.htm
[3] http://english.gov.cn/2007-04/16/content_583913.htm
[4] http://yaleglobal.yale.edu/display.article?id=5058