Od dnešního dne začínají běžet zákonné lhůty pro registraci chemických látek vyráběných v Evropské unii nebo dovážených do EU jedním subjektem v množství větším než tuna ročně. Nejkratší, tříletá registrační lhůta platí pro výrobce a dovozce chemických látek nejnebezpečnějších a vyráběných v největších objemech. Až 11 let pak mají pro registraci výrobci a dovozci malých množství chemických látek.
Uživatelům chemikálií a veřejné správě systém REACH poskytne mnoho potřebných dat o vlastnostech mnoha chemických látek na trhu. Tím by měl REACH přispět k ochraně zdraví lidí (zaměstnanců a spotřebitelů) i životního prostředí. Ve schválené podobě ale REACH bohužel nezajistí dostatečné informace o (ne)bezpečnosti a zdravotních účincích mnoha tisíc chemických látek. Navíc politici REACH odhlasovali v podobě, která umožní nadále vyrábět chemikálie způsobující rakovinu, vrozené vývojové vady nebo poruchy reprodukce a vkládat je do spotřebního zboží. A to i v případech, kdy je za tak nebezpečné látky dostupná bezpečnější alternativa.
Systém REACH v sobě také obsahuje řadu mechanismů pro revizi mnoha jeho podstatných součástí. Tyto mechanismy mohou být použity jak pro vylepšení ochrany zdraví lidí a životního prostředí, tak i pro případnou destrukci REACH a pro uvolnění pravidel regulace nebezpečných chemikálií.
Jedním z klíčových faktorů toho, jak bude systém REACH uplatňován v praxi, bude práce nově založené Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) a její nezávislost na lobbyistických tlacích výrobců nebezpečných chemikálií.
Agentura již v Helsinkách zahájila svou činnost a nyní pracuje se na dolaďování detailů a technických požadavků tak, aby od června 2008 nabyla své plné operační kapacity. Očekává se, že v roce 2009 by agentura měla zveřejnit jakýsi předběžný seznam nejnebezpečnějších chemických látek, které budu nuceny podstoupit proceduru autorizace.
REACH je tedy na startovací čáře. A zjevně nejde ani o chemickou revoluci ani o „konec světa“, který v systému viděl český prezident Václav Klaus.