Reklama
 
Blog | Miroslav Šuta

Změna klimatu, lidské zdraví a WHO

Světový den zdraví je 7. dubna připomínán již od konce 40. let na počest toho, že právě v tento den vstoupila v platnost zakládací smlouva Světové zdravotní organizace (WHO). Letos se WHO rozhodla zaměřit tento den na téma ochrany zdraví před negativními dopady klimatických změn, které jsou podle expertů již dnes pozorovatelné i v Evropě. Podle WHO v současnosti umírají desetitisíce lidí ročně na celém světě na nemoci a zranění související se změnou klimatu.

Generální ředitelka WHO Margaret Chan se domnívá, že „klimatické změny jsou jednou z největších výzev naší doby“, a varuje, že „chudé země jsou zasaženy jako první a nejtvrději“. Ale to neznamená, že těch bohatých by se problém netýkal. Za první varovné příklady dopadů změny klimatu v Evropě považuje WHO změny v geografickém rozložení některých klíšťaty a komáry přenášených infekčních onemocnění nebo změnu sezónního rozložení některých alergenových pylových druhů.

Experti WHO konstatují, že rostoucí teplota se bude pravděpodobně ve zvýšené míře odrážet negativně na zdraví lidí. Proto WHO podporuje zavádění opatření proti změně klimatu a ke snížení emisí skleníkových plynů. Na druhé straně WHO upozorňuje, že řadě negativních dopadů na zdraví se lze vyhnout nebo je lze alespoň omezit. Zdravotnictví by proto podle WHO mělo hrát významnou roli při zavádění opatření v oblasti prevence a reakce na zdravotní hrozby související se změnou klimatu.

Jako hlavní zdroje potenciálních hrozeb pro lidské zdraví v souvislosti se změnou klimatu WHO považuje:

Reklama
  • častější vlny extremních veder a extremně studeného počasí
  • růst výskytu infekčních chorob přenášených hmyzem a hlodavci
  • zvýšení frekvence a rozsahu záplav
  • rozšíření podvýživy a ohrožení potravinové bezpečnosti
  • zvýšení počtu dýchacích onemocnění
  • rozšíření chorob způsobených kontaminací vody

Podle WHO se mají národní zdravotní systémy i v evropském regionu systematicky připravovat na problémy spojené se změnou klimatu. Měly by se na svém území soustředit na identifikování konkrétních problémů spojených se změnou klimatu a nejzranitelnějších skupiny obyvatel. Dalším krokem by mělo být posílení kapacity pro reakci na katastrofy, v oblasti zásobování nezávadnou vodou a v dohledu nad šířením infekčních chorob.

WHO považuje za důležité zlepšovat mezinárodní spolupráci v reakcích na krizové situace, ale také zlepšit informovanost veřejnosti a politiků o problémech a možných opatřeních k jejich prevenci.

Zdravotníci by podle WHO měli také aktivně vystupovat na podporu opatření ke snížení emisí, zejména v těch sektorech, kde omezení exhalací přinese i přímý prospěch pro ochranu zdraví jako je energetika, doprava, odpovědné hospodaření s půdou a vodou. A v neposlední řadě by měli sami zdravotníci jít příkladem ve snižování emisí skleníkových plynů ze zdravotnictví.

Bude zajímavé sledovat, jak bude doporučení WHO reflektovat Česká republika. Zatím velká část českých občanů dýchá vzduch, který patří mezi nejšpinavější v Evropě a který je znečištěn mnohem více než připouští doporučení WHO i české zákony. Zatím česká vláda žaluje Evropskou komisi za to, že nechce českému průmyslu dovolit jeho exhalace ještě zvýšit, ačkoli podle OECD jsou české ukazatele znečištění, energetické i materiálové náročnosti nejvyšší mezi sledovanými státy.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama