Komentáře: Bioenergie a biopaliva: Rizika a přísliby

Od: Anonym

Anonym — Tue, 26 Jan 2021 09:05:13 +0000

Od: Sabina

Sabina — Tue, 23 Jun 2009 20:50:35 +0000

Tak nevim co si mam myslet
Jedni krici, ze biopalivo spasi svet a druzi, ze je to zlocin proti lidskosti. Ale asi bude pravde nekde uprostred

Od: burgerking

burgerking — Wed, 11 Mar 2009 17:40:22 +0000

to uz tak vtipny neni,ale zase strucny, jasny, vystizny
chaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa

Od: Pavel P. Ries

Pavel P. Ries — Sat, 07 Mar 2009 16:51:37 +0000

Ano, paní Ludmilo,
lidstvu byla dána do výnku určitá velikost IQ na určitý počet lidí, ale od té doby je nás stále víc a víc.

Od: Milan Kovár

Milan Kovár — Sat, 07 Mar 2009 12:18:28 +0000

Kdybychom žili
jako lovci-sběrači, mepřemnožili bychom se. Holt něco za něco.

Od: babza

babza — Sat, 07 Mar 2009 11:23:46 +0000

No to je taky pravda,
ale co tak teplý voňavý chlebíček k tomu masu? Bez hnoje bychom si jej neupekli. Na druhé straně je pravda, že pěstováním obilí, což je prý vlastně vyšlechtěná stepní tráva, jsme se zbavili lesů a pro-měňujeme Zemi ve step.
Docela mi z toho vyplývá, že lidí je prostě moc.

Od: Milan Kovár

Milan Kovár — Sat, 07 Mar 2009 11:02:39 +0000

babzo, když moudrý chybí, hodně chybí.
Naši moudří předci neměli opouštět životní styl lovců a sběračů. Usedlým životem jsme si zadělali na problémy, které řešíme dodnes. S nepříliš velkou nadsázkou řeknu, že život zemědělce je životem mezi výkaly domácích zvířat i vlastními… jedním z největších problémů naší civilizace je odpad.

Od: babza

babza — Sat, 07 Mar 2009 10:50:14 +0000

Naši předci
dobře věděli, co dělají a jak se zahřát. Pamatuji z jednoho výletu (bohužel už si nepamatuji, kde to bylo), jak jsem obdivovala tuto strukturu bydlení: na poměrně malé ploše postavené budovy (myslím alespoň z části dřevěnice) do uzavřeného čtverce. Část byla pro lidi, část pro dobytek a drůbež, část pro stroje a nástroje, část pro zásoby. Zastřešení bylo dost hluboko do dvora, takže chránilo ochoz kolem budov a ve středu dvora bylo hnojiště. Dovedu si představit, jak teplem rozkládajícího se hnoje byly z vnitřní strany budovy chráněny před zimou.
A ty, kteří se děsí při představě zápachu z hnojiště jen uklidňuji, že i hnoje kdysi voněly jinak, a aby si to nepletli se smrady, které dovedou vyprodukovat a otravovat lidi široko daleko tzv. moderní zařízení se společným ustájením velkého množství dobytka.

Od: Ivo Kaipr

Ivo Kaipr — Fri, 06 Mar 2009 22:46:46 +0000

Mne jenom zaráží, jak snadno se v článku zase operuje
„jednoznačnými závěry“ odborníků – úplně stejně jako při předchozí generaci biopaliv. Dokud se v praxi nezjistilo, že dotační podpora biopaliv je globálně špatně, protože vede k reálně špatným důsledkům tj. k zdražení potravin a k odlesňování, mediální vlna byla přece taky jednoznačně pro.

Protože v Evropě se tím zabývají pořád stejní lidé, zajímalo by mne, k jak hlubokému „pokání“ došlo – zda si už příště s těmi jednoznačnými závěry dáme pozor a hlavně, zda se ty dotační programy, které byly s velkým humbukem vyhlášeny a implementovány, dostatečně rychle zruší, aby byly jejich neblahé důsledky zažehnány.

Poznání složitosti by mělo mít přinejmenším stejnou dotační podporu jako akce typu biolíh. V tomto smyslu nevím, co je na reakci podepsané „Nový“ nepochopitelného. Kdyby podpora základního výzkumu byla stejně masivní jako podpora byznysu „zelené energie“, možná už tu dávno máme technologie, které přinesou reálný pokrok.

Bioplyn a dřevoplyn jsou v principu staré technologie.

Od: M. Šuta (suta.blog.respekt.cz)

M. Šuta (suta.blog.respekt.cz) — Fri, 06 Mar 2009 16:54:34 +0000

2 Bubo
Dekuji za reakci i doporuceni. Knihu pana Smajse znam. Dokonce jsem mel poteseni ho poznat osobne, kdyz jsem pred casem organizoval besedu s nim 🙂

Souhlasim s Vami tom, ze samotny technologicky rozvoj bez zmen v chovani lidske spolecnostni problemy nevyresi. Nicmene hledani udrzitelnejsich zpusobu vyroby by dle meho melo jist ruku v ruce s hledanim udrzitelych vzorcu spotreby.