Reklama
 
Blog | Miroslav Šuta

Co skrývá popcorn, větrovka i lidský plod?

Co spojuje goretexovou větrovku, teflonovou pánev, pytlík na pražení popcornu a lidský plod vyvíjející se v těle matky? Syntetické chemikálie obsahující fluor, kterým se říká perfluoroalkylované sloučeniny.

Tyto sloučeniny mají výjimečné vlastnosti, a proto se široce používají v různých aplikacích. Od výroby polovodičů, přes hasicí pěny až po výrobu polytetrafluorethylenu (PTFE), který je znám spíš pod názvy komerčních použití jako Teflon nebo Gore-Tex. Bohužel výjimečné vlastnosti fluorovaných chemikálií jsou zároveň příčinou jejich nebezpečnosti pro životní prostředí i zdraví lidí.

PFOS a PFOA

Nejznámějšími příklady těchto látek jsou kyselina perfluorooktanová (PFOA), perfluorooktansulfonát a jeho soli (PFOS). Ty jsou produkty částečného rozkladu (degradace) ostatních perfluorovaných chemikálií a mohou dlouho přetrvávat v životním prostředí. PFOS má navíc silnou schopnost hromadit se v organismu (zejména v játrech) a byl nalezen v tělech ryb, ptáků, savců i lidí.

PFOS - vzorec

PFOS – vzorec

Reklama

Výzkum prováděný v České republice od roku 2005 prokázal PFOS v tělech cejnů a tloušťů žijících v českých řekách. Vzhledem ke schopnosti přetrvávat v prostředí mohou ale fluorované chemikálie putovat i tisíce kilometrů daleko. Proto je PFOS nacházen například v tělech ledních medvědů v Arktidě.

Lední medvědi

Lední medvědi PFOS k ničemu nepotřebují, přesto se hromadí v jejich tělech

Na zvířatech bylo prokázáno, že fluorované chemikálie mohou poškodit játra a zažívací ústrojí, narušit rozmnožování nebo způsobit poruchu vývoje plodu.  U lidí epidemiologické studie naznačují možnosti vyvolání rakoviny močového měchýře u lidí vystavených PFOS.

V nejnovějším vydání amerického vědeckého časopisu Environmental Health Perspectives byla publikována studie japonských vědců, kteří sledovali v letech 2002 až 2005 obsah flourovaných chemických látek v krvi více než čtyř stovek těhotných žen. Zjistili, že vyšší hladina PFOS v krvi budoucích matek souvisela s nižší porodní hmotností jejich dětí. Avšak pouze u holčiček a nikoli u chlapečků.

Autoři studie výsledky považují za projev toho, že PFOS negativně ovlivňuje nitroděložní vývoj plodu u člověka podobně, jak to předchozí výzkumy prokázaly u pokusných zvířat. Proto japonský vědecký tým nyní pracuje na dalším výzkumu, která studuje u vyvíjejícího se plodu v těle matky a u dětí možnou souvislost mezi hladinou PFOS a PFOA na jedné straně a hladinou hormonů štítné žlázy, parametry imunitního systému a vývojem nervové soustavy na straně druhé.

Na černou listinu Stockholmské úmluvy?

Použití PFOA/PFOS bylo kvůli jejich nebezpečnosti v Evropské unii omezeno koncem roku 2006 směrnicí Evropské parlamentu a Rady. Nicméně se nadále vyrábějí v množství více než deseti tisíc tun ročně, a to jak v Evropě, tak v Asii a v Latinské Americe.

Vzhledem k nebezpečným vlastnostem se PFOS dostal také mezi horké kandidáty pro zařazení na černou listinu celosvětové Stockholmské úmluvy o perzistentních organických látkách. Ta byla podepsána v květnu 2001 a dnes týká například dioxinů (PCDD/D), polychlorovaných bifenylů (PCB) nebo řady pesticidů (DDT, mirex, toxafen atd.). O případném rozšíření Stockholmské úmluvy budou rozhodovat na 4. konferenci smluvních stran počátkem května ve švýcarské Ženevě zástupci států, které úmluvu ratifikovaly.