Sociálně-demokratický starosta Jirkova by chtěl vyřešit svůj problém s možnou nezaměstnaností méně vzdělaných voličů ve městě tím, že navrhl zrušit záruky dané státem obyvatelům nedalekých obcí Horní Jiřetín a Černice. Pan Štejnar navrhuje zničit domovy tisíců lidí jen proto, aby se sám problému zbavil. Navrhuje prolomit ekologické limity těžby schválené vládou Petra Pitharta (dnes KDU-ČSL) a zbořit obě obce proto, aby obyvatelé Jirkova pracující v blízkém uhelném dole měli o pár let déle zaručenou práci.
Obyčejný zaměstnanec si musí hledat práci, když jeho zaměstnavatel nemá dost zakázek. Obyčejný podnikatel zkrachuje, pokud jeho výrobky nebo služby nejdou na odbyt. Ale podle jirkovského pana starosty je lepší hodit starosti horníků bydlících v Jirkově na bedra tisíců obyvatel Černic a Horního Jiřetína. Na bedra lidí, kteří věřili v to, že politické změny z listopadu 1989 znamenaly návrat slušnosti. Na bedra lidí, kteří se začali po letech nesvobody a zákazů starat o svůj majetek. Kteří konečně mohli zase opravovat a zvelebovat svoje domy a kteří věřili, že jejich domov je a zůstane bezpečným zázemím. Na to jirkovský pan starosta zjevně kašle. Chce tyhle lidi ze sousedních obcí hodit přes palubu jen proto, aby se horníci z jeho města nemuseli snažit najít si jinou práci.
Socdemáckému starostovi zdatně sekunduje v jeho uhelné čunkiádě i komunistický místostarosta. Oběma se dokonce na čas podařilo vytvořil dojem, že jejich osobní názor je pozicí města. Ukázalo se ale, že jirkovské zastupitelstvo ani rada věc neprojednávala. A dokonce, že radní z jiných politických stran s návrhem na zboření nedalekých obcí nesouhlasí.
Pikantní pointou uhelné čunkiády jirkovského starosty je to, že i jeho město z podstatné části stojí na uhelném ložisku. Pokud se tedy za čas zachovají jiní politici stejně bezcharakterně jako jirkovský čunkista ve starostenském křesle, tak vyženou pana starostu nejen z radnice ale i z domova. A město Jirkov dají zbořit …