Komentáře: New York, urputné chemikálie a nemocné srdce

Od: Anonym

Anonym — Wed, 25 Jan 2023 23:56:11 +0000

Od: Jíra

Jíra — Wed, 20 Aug 2008 18:54:15 +0000

DDT může být hodně účinné
ale na amerického brouka to nestačilo. Rozlézá se v ČR čím dál tím víc. Asi je také perzistentní.

Od: dita

dita — Wed, 16 Apr 2008 14:52:55 +0000

At zije DDT
a at pochcipaji ty co ho pouzivali

Od: M. Šuta - suta.blog.respekt.cz

M. Šuta - suta.blog.respekt.cz — Tue, 01 Apr 2008 17:26:53 +0000

doplneni
Rozptyly uz z hlavy nevim, ale zajima-li Vas to, napiste e-mail a dohledam to pro Vas.

Jinak zamestnanci z nejvice kontaminovanych provozu museli dostat fantasticke davky, nebot akutne onemocneli po tydnech az mesicich prace v provozu.

Od: M. Šuta - suta.blog.respekt.cz

M. Šuta - suta.blog.respekt.cz — Tue, 01 Apr 2008 17:17:14 +0000

2 jirka nosek
Byli vybrani jen lide, kteri nebyli zamestnani ve Spolane.

Nejsilnejsi vazba se zcela prirozene ukazala u konzumace potravin z domacich zdroju. Ostatne kontaminace domaciho zvirectva bylo jednim z duvodu, proc vubec k odberu vzorku krve doslo. A chov byl take mistnim lidem zakazan.

Od: jirka nosek

jirka nosek — Tue, 01 Apr 2008 16:58:21 +0000

to Suta
je urcite mozne, ze se to cislo bude trochu lisit,zvlast pokud treba znecisteni bude stonasobne vyssi oproti backgroundu.

muzu se jeste zeptat,jake byly rozptyly u lidi z Neratovic a u skupiny z Benesova? Jak velke rozdily byly mezi jednotlivci v kazde oblasti? Hralo nejakou ulohu to, jak dlouho lide v okoli Spolany zili? Byli to primo zamestnanci Spolany?

Od: M. Šuta - suta.blog.respekt.cz

M. Šuta - suta.blog.respekt.cz — Tue, 01 Apr 2008 09:37:45 +0000

2 jirka nosek
Teoreticky sice muzete mit pravdu, ale problem bude patrne v tom, ze pomer prijmu POPs potravou plati pro prumernou populaci. V blizkosti tzv. hot-spotu muze byt napr. podil jinych expozicnich cest podstatne odlisny.

To mohu z osobni zkusenosti dolozit napr. rizikovou analyzou provadenou prave ve vztahu ke kontaminaci Spolany v Neratovicich.

Mimochodem tam meli obyvatele hladinu dioxinovych latek V KRVI zhruba dvojnasobnou v porovnani s kontrolni skupinou z „ciste“ oblasti (s tzv. pozadovym znecistenim).

Od: jirka nosek

jirka nosek — Tue, 01 Apr 2008 05:47:56 +0000

to miroslav suta
ad1) Asi jsme si nerozumeli. Chtel jsem rici, ze studie z Albany je predmetem vedecke diskuse(viz muj prvni odkaz), kde samotni autori uznavaji limitace sve studie(vliv POP na IM, diabetes atd). To je urcite dobre v textu zminit(pokud jste o tom vedel). Myslim, ze i dotazy dvou ctenarek dokladaji,ze je vzdy potreba tyto studie podavat v souvislostech a vysvetlit, jake riziko z toho plyne pro radoveho obcana. Me samotneho napadlo pri cetbe urcita diskrepance mezi tim,jak moc se do tela dostavaji tyto latky potravou(93 %) a jak moc dneska(a poslednich minimalne 20-30 let) lide zavisi na potravinach ze sve lokality(velice malo). Toby mohlo nahravat vysvetleni, ze jejich statistika muze byt jen metodologicky artefakt.
ad 2) nepresne jsem se vyjadril, samorejme jsem mel na mysli(vzhledem k tomu o cem jste psal) znecisteni ZP a jeho % vliv na vznik nemoci-taky to cislo je opravdu 5-10 procent, viz treba tady v abstraktu ([http://bmb.oxfordjournals.org/cgi/content/full/6])

Od: M. Šuta - suta.blog.respekt.cz

M. Šuta - suta.blog.respekt.cz — Mon, 31 Mar 2008 20:20:40 +0000

2 katerina
Ano, je to mozne, nebot DDT se rozklada dosti pomalu. Ale tezko rici, kdyz nevite kolik toho pradedecek rozprasil.

Obcas lide dokonce najdou na zahrade nebo v kulne hromadku stareho DDT nebo lahve s postrikem.

Od: Kateřina

Kateřina — Mon, 31 Mar 2008 20:12:28 +0000

nedávno jsme na chatě
naěla sešit, kam si můj pradědeček zapisoval, co dělal na zahradě, den po dni a mezi jiným tam bylo i :“postřik stromů DDT“. a bylo to tam víckrát. Vybavila jsme si jeho fotku, jak chodí v pláštěnce po zahradě, na zádech má nádrž s DDT a postřikuje jabloně a hrušky. 50. léta. Takže možná máme kontaminovanou zahradu?