Častým argumentem (zejména politiků a části průmyslu) proti zavádění opatření na ochranu životního prostředí jsou údajné negativní ekonomické dopady ekologické regulace. OECD se proto rozhodla ke zpracování studie, která by přinesla souhrnný pohled na oblast hodnocení ekonomických dopadů zavádění či nezavádění ekologických opatření.
Vliv člověka na životní prostředí je velice komplexní, a proto je i hodnocení ekonomických dopadů lidské činnosti velmi komplexní a spojeno s řadou metodických problémů. Zpráva nazvaná „Costs of Inaction on Key Environmental Challenges“ se jim zabývá a konstatuje, že členské státy OECD čelí celé řadě ekologických výzev jako jsou například globální změna klimatu, znečištění ovzduší a vody, přírodní katastrofy nebo průmyslové havárie.
Autoři zprávy analyzovali dostupnou odbornou literaturu v několika oblastech ekologické politiky a došli k závěru, že pokud vlády nebudou na uvedené hrozby reagovat odpovídající, dostatečně ambiciózní ekologickou politikou, může to mít značné ekonomické dopady pro společnost a významně brzdit ekonomický rozvoj. Náklady vzniklé neadekvátní environmentální politikou mohou mít podle OECD značný negativní ekonomický dopad a mohou představovat nezanedbatelnou část hrubého domácího produktu (HDP).
Zpráva obsahuje řadu konkrétních příkladů dílčích analýz ekonomických dopadů nedostatečné ekologické politiky. Například neefektivní management rybolovu tuňáka ve východním Atlantiku může vést k ekonomickým ztrátám ve výši asi 1,3 miliardy dolarů.
Jiným zmiňovaným příkladem je oblast kvality ovzduší v Evropské unii, která musí počítat s náklady ve výší desítek miliard euro ročně v případě, že EU nebude prosazovat účinná opatření pro snížení znečištění.
Jedna z kapitol zprávy je speciálně věnována analýzám ekonomických dopadů globální změny klimatu. Celkové náklady pro společnost se liší v různých regionů a v různých modelech v závislosti na tom, jaké změny a jaké typy nákladů jsou kalkulovány. Podle posledních hodnocení však náklady způsobené klimatickými změnami dosáhnou i více než 14% osobní spotřeby.
Zpráva zmiňuje i to, že neefektivní politika ochrany životního prostředí je významnou hrozbou v pro chudší, nečlenské státy OECD. Znečištění vod a nedostupnost nezávadné vody jsou podle statistik Světové zdravotnické organizace (WHO) příčinou smrti více než milionu lidí ročně, přičemž drtivou většinu z nich představují děti mladší než 5 let. OECD také zmiňuje, že přírodní pohromy jako záplavy nebo vichřice mohou v nejchudších zemích spolknout ročně až 13% jejich HDP.