Čínská GM rýže Bt63 byla poprvé v Evropě odhalena při náhodných kontrolách už v roce 2006 ve Velké Británii, Francii, Německu a Rakousku. Evropská komise následně požádala Čínu o zavedení opatření k zamezení exportu této GM plodiny, jejíž bezpečnost nebyla prověřena a která nebyla schválena pro výživu člověka. Čínské úřady to nebyly ochotny nebo schopny zajistit a nelegální GM rýže Bt63 byla objevena na evropském trhu i v roce 2007.
Po dvou letech marných pokusů vyřešit pro problém ilegálního pronikání GM rýže do EU se Evropská komise rozhodla pro balík opatření, která vstoupila v platnost 15. dubna a která se mají pokusit učinit GM rýži Bt63 přítrž.
Stálý evropský výbor (Standing Committee on the Food Chain and Animal Health) bude od tohoto data na čínskou rýži a produkty z ní vyžadovat certifikát, že neobsahuje ilegální GM plodinu Bt63. Dovážená rýže bude také testována ve speciálních laboratořích, které budou vybaveny takovými testovacími metodami, jež dokážou specificky odhalit přítomnost právě rýži Bt63. Kontrole však má podléhat i rýže, která už je dnes uvnitř společného evropského trhu.
Odpovědnost za ochranu spotřebitelů před ilegálním pronikáním čínské GM rýže ponesou úřady jednotlivých členských států EU a také dovozci rýže, kteří mohou být postihováni na základě evropské legislativy o odpovědnosti za bezpečnost potravin a krmiv. Zatím Evropská komise zavádí tato opatření na půl roku a hodlá monitorovat vývoj situace. Po šesti měsících má být účinnost opatření Komisí vyhodnocena a podle vývoje situace upravena.
Americká ilegální GM rýže
Problémy s nekontrolovaným pronikáním GM plodin do potravin a s jejich nelegálním exportem nemá jen Čína proslulá zkorumpovaností svých úředníků. Vážné problémy mají i Spojené státy, které vynakládají značné úsilí, aby se prezentovaly jako vzor racionálního a efektivního přístupu k problematice GMO.
Od srpna 2006 odborníci mnoha evropských států opakovaně prokázali nelegální obsah geneticky modifikované rýže LL601 firmy Bayer v potravinách, které byly dovezeny z USA a nepravdivě certifikovány jako „GMO-free“.
Irský úřad pro bezpečnost potravin (FSAI) například nalezl ilegální GM rýži LL601 ve výrobcích značek American Easy Cook a St.Bernard Easy Cook v obchodním řetězci Marks & Spencer, který následně stáhl z pultů veškeré dodávky americké rýže, jak v Irsku, tak i Velké Británii. K podobným akcím sáhly i konkurenční obchodní řetězce Musgrave Group, Dunes Stores a Tesco Stores.
Také švýcarské supermarkety MIGROS a COOP stáhly ze svých pultů americkou dlouhozrnnou rýži poté, co největší švýcarský řetězec objevil v dodávce z USA ilegální kontaminaci GM rýží LL 601. Japonsko dokonce v srpnu 2006 v reakci na skandál zcela zastavilo dovoz dlouhozrnné rýže z USA.
Na jaře 2007 objevily kontaminovanou rýži na trhu také české úřady. Podle evropského Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) informovala Česká republika 19. dubna 2007 Evropskou unii a členské státy EU o nálezů nelegálního prodeje GM rýže LL601 v balíčcích americké dlouhozrnné rýže dovezené z USA přes Holandsko a Německo.
Nelegální zamoření potravinářské rýže neprověřenou GM odrůdou znamenalo ekonomické škody pro americké farmáře v řadech stovek milionů dolarů, neboť okolo 50% americké rýže je určeno na export. Pro rok 2006 byla hodnota americké produkce rýže odhadována na téměř dvě miliardy dolarů a země EU například v roce 2005 dovezly z USA asi 300 tisíc tun rýže.
Problém ilegální kontaminace podle zprávy agentury Reuters objevila sama firma Bayer CropScience (dceřinná společnost koncernu Bayer AG) a již 31. července 2006 o něm informovala americké úřady. Veřejnost však Bayer neinformoval a mluvčí firmy následně na skandál reagovala tvrzením, že sama firma GM rýži LL 601 prý nikdy neprodávala a že se údajně jednalo o GM plodinu vyvinutou firmou Aventis CropScience, kterou Bayer pohltil v roce 2002.
Jak se netestovaná a neschválená GM rýže LL 601 dostala až na pulty obchodů však firma Bayer nevysvětlila. Stanici BBC se podařilo zjistit, že ilegální GM rýže byla objevena ve vzorcích odebraných ze zásobníků rýže v amerických státech Arkansas a Missouri. Ty ale shromažďují produkci rýže z několika dalších států USA, a tak otázka příčiny ilegální kontaminace nebyla zodpovězena. Pravděpodobným zdrojem kontaminace byly zřejmě tzv. polní pokusy, které firma Aventis prováděla na výzkumné stanici v Louisianě a které měly oficiálně skončit 5 let před vypuknutím skandálu.
Spor o kontrolu GMO
Případy ilegální kontaminace potravin neprověřenými a neschválenými GM plodinami přilévají olej do ohně vášnivého sporu mezi propagátory a kritiky používání GMO v zemědělství.
Firmy vyvíjející a prodávající GM plodiny argumentují tím, že GMO jsou budoucností zemědělství a že nakládání s nimi je velice přísně regulováno a pečlivě kontrolováno. Někteří odpůrci GMO varují, že může jít o nebezpečí větší než toxické chemikálie, protože se GMO mohou po uvolnění do životního prostředí množit a nekontrolovaně šířit. Nevládní organizace Greenpeace a GeneWatch UK dokonce zřídily veřejně přístupný registr kontaminací GMO, který doposud zdokumentoval stovky případů ilegální kontaminace potravin nebo osiva v desítkách státech světa.
Kdo má v tomto sporu o kontrolu GMO pravdu? To ukáže zřejmě až budoucnost. Zhruba za půl roku se alespoň dozvíme, zda se podařilo zamezit ilegálnímu šíření čínské GM rýže.