Ftaláty jsou estery kyseliny ftalové, které se zhruba z 90 % využívají jako změkčovadlo v PVC (polyvinylchloridu) pro zvýšení jeho pružnosti. Ftaláty nejsou v plastu chemicky vázány a během používání výrobku se z něj zvolna uvolňují – z obalů, podlahových krytin, hadic a kabelů, pláštěnek a ubrusů, ale také ze zdravotnických pomůcek. Z PVC měkčeného ftaláty se vyrábějí např. soupravy pro infuze a transfuze, pro hemodialýzu, pro mimotělní okysličování krve, sondy zaváděné do žaludku nebo do trachei (dýchacích cest).
Vystavení ftalátům
Člověk se s ftaláty poprvé setkává již během nitroděložního vývoje, neboť ty jsou obsaženy v těle těhotné ženy a prostupují placentou do tělíčka ještě nenarozeného dítěte. Člověk ftaláty polyká v potravinách a nápojích, vdechuje z ovzduší nebo spolu s prachem v domácnosti či kanceláři.
Za obzvláště znepokojivé považují experti to, že ftalátům jsou vystaveny i těhotné ženy a novorozenci, zvláště ti předčasně narození. Ženy podstupující určité lékařské zákroky (např. hemodialýzu) během těhotenství mohou být vystaveny podstatně vyšším dávkám ftalátů je běžné. Také předčasně narozené dětí na jednotkách intenzivní péče mohou být vystaveny podstatně vyšší dávkám ftalátů v porovnání se zdravými dětmi narozenými v termínu. Provedené výzkumy ukazují, že zdravotní péče může pacienty vystavit dávkám ftalátů, které mohou být 100-krát až tisíc krát vyšší je běžný průměr zdravých lidí.
Škodlivost ftalátů
Nejčastěji používaným je di(etylhexyl) ftalát (DEHP), který je také považován za nejškodlivější. Studie na zvířatech prokázaly schopnost DEHP vyvolávat abnormální sexuální vývoj u samčích mláďat savců. Zdokumentovány byly např. vrozené vývojové vady prostaty, varlat a penisu, vyústění močové trubice, změny v produkci spermií atd. DEHP může způsobit také smrt plodu v děloze, zvýšené riziko smrti po narození, zpomalení nitroděložního vývoje, změny vaječníků, vrozené vývojové vady kostí srdce a cév, atrofie ledvin, narušení funkcí jater a poruchy srdeční frekvence či krevního tlaku.
Dva ftaláty (DEHP a DBP) jsou směrnicí EU zařazeny mezi látky toxické pro reprodukci a jiné dva (DINP a DIDP) působí toxicky zejména na ledviny a játra. Další ftalát (DEP) ovlivňuje vývoj spermií u člověka. Bylo též popsáno zvýšení výskyt astmatu a alergií dětí závisející na množství ftalátů v prachu z domácností (viz Tajemství alergií, Respekt, 48/2004)
Regulace a doporučení autorit
Šest nejběžnějších ftalátů bylo v některých hračkách pro děti do 3 let věku zakázáno Evropskou komisí v roce 1999. DEHP pak byl v roce 2003 směrnicí EU o kosmetických výrobcích zařazen na černou listinu karcinogenních, mutagenních a reprotoxických látek, jež jsou v kosmetice zakázány.
Kalifornský Úřad pro hodnocení zdravotních rizik ze životního prostředí zařadil DEHP na seznam rizikových látek a výrobky obsahující DEHP musí být od roku 2004 opatřeny varováním pro spotřebitele.
Americký Národní toxikologický program dospěl k závěru, že intenzivně léčení kojenci a malé dětí mohou být vystaveny dávkám DEHP, které byly prokazatelné toxické při pokusech na hlodavce a že tím „může být negativně ovlivněn vývoj mužského reprodukčního ústrojí“.
Americký Úřad pro kontrolu potravin a léků došel k závěru, že vystavení DEHP může překročit přípustnou hranici např. u kojenců s úplnou parenterální výživu a u kojenců matek podrobujících se hemodialýze, u malých děti podstupujících transfuzi krve, u malých děti i u dospělých podstupujících mimotělní okysličování a u dospělých s kardio-pulmonárním by-pasem.
Expertní panel kanadského ministerstvu zdravotnictví doporučil, aby pomůcky obsahující DEHP nebyly používány u novorozenců a dětí v předpubertálním věku u procedur s vysokou mírou vystavené ftalátu jako jsou např. mimotělní okysličování, operace srdce, parenterální výživa či transfuze krve. Ale také u těhotných a kojících žen, u hemodialyzovaných a u pacientů s transplantovaným srdcem nebo s koronárním by-pasem.
Švédský inspektorát pro chemické látky (KEMl) zpracoval z pověření EU analýzu zdravotních rizika DEHP a návrh strategie minimalizace těchto rizik. Podle KEMI existuje vážné znepokojení z nepříznivých účinků DEHP na varlata a reprodukční funkce chlapců. Evropská strategie pro minimalizaci rizik DEHP byla na nátlak chemického průmyslu pozdržena. Navzdory výše uvedeným odborným doporučením se ftaláty ve zdravotnických pomůckách stále používají.
Bezpečnější alternativy existují
Ftalátům se lze i v medicíně ve většině případů vyhnout. Náhrada za PVC výrobky z alternativních materiálů odstraňuje i problém ftalátů, neboť alternativní polymery neobsahují změkčovadla, neboť jsou pružné ze své podstaty – polyetylen, polypropylen polyuretan, silikon, etylen vinyl acetát, mnohovrstvé laminátové plasty aj.
Řada výrobců takové pomůcky nabízí už i v Česku, jediným problémem zůstávají vaky pro červené krvinky, kde rizikový ftalát funguje jako konzervační činidlo napomáhající zachování krvinek. Nevýhodou alternativ k PVC je obvykle vyšší cena, ale zkušenosti ukazují, že vetší odběratelé si mohou dojednat ceny srovnatelné s rizikovým PVC výrobky.
Příkladem systematické politiky vytlačování ftalátů a nahrazování PVC může být třeba Vídeňská asociace nemocnic, která sdružuje 18 nemocnic a center péče o seniory poskytující ambulantní péčí více než 3 milionům pacientů a hospitalizující ročně kolem 400 tisíc lidí. Podobnou dobrovolnou politiku postupné náhrady ftalátů, případně PVC, přijalo množství poskytovatelů zdravotní péče v řadě zemích Evropy, Asie a Ameriky.