V roce 2002 byla na frekventované dálnici A 13 Overschie v blízkosti Rotterdamu experimentálně snížena maximální povolená rychlost na 80 km za hodinu. Výzkumníci holandského ústavu TNO vyhodnocovali, jaké tohle opatření přinese změny.
Z jejich studie vyplývá, že snížení maximální rychlosti z podstatné části odstranilo na sledovaném úseku dopravní zácpy. Opatření pomohlo i životnímu prostředí, protože snížilo emise prachových částic (PM10) o 35% a exhalace oxidů dusíku (NOx) o 25%. Dále se prokázal významný pokles úrovně hluku mezi – zhruba o 25 až 50 %.
Menší znečištění ovzduší odborníci připisují jak vlastnímu snížení rychlosti vozidel, tak i vyšší plynulosti provozu. Ten přispěl ke snížení znečištění díky poklesu frekvence a intenzity akcelerace vozidel, při níž jsou obvykle emise obzvláště vysoké. Podle studie TNO se nejsilněji tento efekt projevil u náklaďáků a odrazil se hlavně v poklesu emisí prachových částic.
Pozitivní zkušenosti s omezením maximální rychlosti na dálnici A 13 vedly k tomu, že v roce 2005 byla snížena maximální povolená rychlost i na dalších čtyřech úsecích holandských dálnic. Protože jsou tyto úseky podstatně kratší, nestačí projevit vliv plynulejší jízdy a příznivý účinek opatření je podstatně menší.
Podle holandských expertů z TNO je omezení maximální rychlosti na vybraných úsecích dálnic jedním z nejefektivnějších opatření pro snížení emisí z dopravy a pro zlepšení kvality ovzduší ve velice zatížených oblastech. Studie TNO konstatuje, že opatření může být zavedeno velice rychle a snadno. Ale k dosažení maximálního příznivého účinku klíčové důsledně dbát na dodržovaní rychlostního limitu.