Reklama
 
Blog | Miroslav Šuta

Lyžovačku v Liberci ohrožuje spiknutí sněhovistů

Organizačnímu výboru Sněhového poháru se podařilo získat důkazy, že zoufalá situace s přípravou lyžovačky v Liberci je výsledkem spiknutí skupin radikálních sněhoteroristů, kteří chystají další promyšlené sabotážní akce pro zmaření závodů. Vyloučena není ani souvislost s volbou prezidenta.

Podle tiskového mluvčího Sněhového poháru Zdeňka Nesoudného začala organizovaná kampaň proti lyžovačce tím, že se skupina několik stovek sněhoteroristů soustředila ve Skandinávii a usilovným foukáním na nebe změnila směr proudění vzduchu v Evropě. Tím se jim podařilo zastavit postup studené fronty, která měla umožnit výrobu umělého sněhu za pomocí sněhových děl.

Dalším krokem sněhovistů byla diverzní akce, během které radikální aktivisté zmátli řidiče těžké techniky pověřené svážet sníh z Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory do Liberce. Sněhoteroristé tajnou výměnou oficiálních instrukcí za falešně způsobili to, že omylem byl vybagrován sníh z běžkařských tratí na části Jizerské magistrály a z cenných lokalit chráněné přírody. Útok na lyžovačku v další fázi pokračoval tím, že ředitelka závodů Katka Oldmanová dostala poštou anonymní balíček obsahující sněhovou kouli. A kampaň zatím vyvrcholila tím, že předseda občanského sdružení Sněhové děti Ledoslav Patrik ohlásil nominaci ředitelky Oldmanové na cenu Sněhulák roku.

Hrozba sabotáží

Podle mluvčího Sněhového poháru, ale nyní hrozí přímé sabotáže militantních sněhovistů přímo v Liberci. Proto byla zesílena bezpečnostní opatření a při střežení areálu pomohou i stovky státních a městských policistů. „Získali jsme informace, že by tratě mohly být skutečně v ohrožení,“ uvedl Zdeněk Nesoudný. Další podrobnosti sice pro tiskové agentury neuvedl, ale mimo záznam informoval o chystaných akcích sněhovistů.

Reklama

První plán sabotáže prý počítá s vypuštěním balónu organizace SnowPeace, který je vybaven solárním laserem a obří ekolupou z recyklovaného skla. S jejich pomocí se pokusí sněhovisté odpařit sníh přímo v cílové rovince tak, aby se závodníci museli do cíle závodu brodit blátem bez lyži. „Z toho až tak velké obavy nemáme,“ uvedl Nesoudný a dodal: „Povolali jsme elitní biatlonisty, kteří se nenápadně vmístí mezi účastníky lyžovačky. Ti jsou schopni téměř okamžitě strhnout své pušky ze zad a balón nekompromisně sestřelit.“

Větší vrásky dělá organizačnímu výboru druhý, ještě rafinovanější plán, který není závislý na sofistikované technice. Sněhovisté prý chystají zřídit v okolí závodiště několik stánků, u kterých plánují zadarmo nalévat divákům alkohol. Sabotáž je založena na tom, že tisíce opilých divaků si kvůli pocitu horka odloží oblečení a rozhicovaná těla diváků ohřejí okolní vzduch natolik, že i zbytky sněhu s námahou navozeného na trať v krátké době roztají. Organizační výbor navrhl překazit tento plán zákazem prodeje alkoholu v okruhu 10 kilometrů kolem závodiště, což se ale nesetkalo s pochopením Svazu hospod a náleven. Jeho předseda Mojmír Borovička návrh zákazu prodeje alkoholu odmítá: „Asi jim ten tající sníh kape na karbid. Nedáme se připravit o největší kšeft roku! Nám je volný, jestli se bude běhat na lyžích nebo zápasit v bahně. Hlavně dyž se lidi pobaví a dyž utratí svý prachy, ne?!“

Kdo je platí?

Neshody panují i v tom, kdo sabotáže financuje a co je jejích skutečným cílem. Velvyslanec Jan Vykuk nevylučuje pokus vídeňských antiatomových sil dosáhnout sabotáží lyžovačky zastavení Temelína a zhoršit česko-rakouské vztahy. Předseda strany komunistů Vojtěch Falmer s odkazem na své zkušenosti s bojem proti imperialistům ve službách StB uvádí: „Liberec byl největším sudetoněmeckým městem, kde dodnes mohou žít agenti revanšistů, kteří by útokem na lyžovačku mohli usilovat o zrušení Benešových dekretů.“ Vládní zmocněnec Blbaňa naopak nevylučuje, že by sabotáž mohla financovat Moskva s cílem vyvolat politickou nestabilitu a zabránit výstavbě amerického radaru v Brdech. Ministr sociálních klecí Petr Přesčas zase soudí, že může jít o součást britské kampaně s cílem zbavit české pacienty dobrodiní státem dotovaných klecových lůžek. Premiér pak má informaci, že by za akcemi mohl stát bývalý šéfšpijón Karel Randál.

Nejpravděpodobnější se zdá být názor kancléře Oharka, který jako strůjce akcí vidí kruhy kolem bývalého amerického viceprezidenta s jejich světovládnými choutkami: „Myslíte si, že je náhoda, že akce sněhovistů jsou načasovány na dobu volby prezidenta? A že je prezident nadšený lyžař? Není Vám nápadné, že případný krach Sněhového poháru by mohl být dezinterpretován jako důsledek globálního oteplování? A že to byl zrovna ministr Bursík, který se odmítl na lyžovačku přijet podívat? Pan prezident je přitom znám jako jediný politik, který má odvahu se otevřeně postavit globálnímu klimatického spiknutí kryptokomunistů. Obávám se proto, že by cílem sabotáží sněhovistů mohla být snaha narušit hladké znovuzvolení pana prezidenta a poškodit jeho reputaci ve vlastní zemi. Je totiž příliš nepohodlný bratrstvu klimatické pracky.“

Jak zabránit opakování útoku sněhovistů?

Odborníci nyní hledají opatření, jak zabránit tomu, aby se podobná situace opakovala za rok, kdy se má konat na stejném místě lyžovačka světových šampiónů. S překvapivými návrhy řešení přichází spolek Obdivovatelé dobrého sněhu (ODS), který za hlavní problém považuje formu závodů. Předseda spolku Mirek Otloukánek uvádí: „Pořádat závody veřejně před tisícema diváků je přežitek z totality dobrej leda pro hovada, co nemaj svůj strop. Je to pro sportovce psychicky vyčerpávající a soutěže probíhaj v nedůstojný atmosféře pokřikování, tleskání, pískání a skandování. Navíc je vítěz mnohdy terčem závisti. A těm co prohráli se zase posmívaj. Když jsem já cinkal na náměstí klíčema, tak to bylo proto, aby sportovci už nemuseli pracovat v tak nedůstojný atmosféře a v takový nesvobodě.“

Expertní skupina ODS nyní rozpracovává tři možné varianty řešení, které mají být do Parlamentu předloženy krátce po zvolení prezidenta. První varianta předpokládá, že do budoucna by se závody konaly na utajených místech a v utajených termínech. Závody by následně byly ze záznamu vysílány v televizi. Druhá varianta počítá s tím, že by navíc v rámci ochrany osobních údajů byly uváděny jen iniciály závodníků a že jejich podoba i hlas by byl elektronicky měněn tak, aby jejich identita zůstala utajena. Nejradikálnější varianta pak navíc počítá s tím, že sportovci by se už před startem mezi sebou kultivovaně dohodli, v jakém pořadí skončí a teprve pak by spořádaně absolvovali vlastní závod. Snížila by se tak námaha sportovců, kteří by se do cíle dostali svěží a usměvaví. Odpadly by i nekulturní podhledy na udýchané a zpocené sportovce neartikulovaně vyrážející skřeky na rozhlasové mikrofony a do televizních kamer.

Konkurenční Český spolek sněhových dobráků pak podle svého předsedy Jiřího Pahrbka rozpracovává modifikované verze třetí varianty, ve které by o vítězném sportovci rozhodovali diváci. Buď na základě výsledků průzkumů veřejného mínění nebo po vzoru populárních reality show hlasováním, nejlépe pomocí SMS.