Tým vědců z americké University Albany zjišťoval jestli má bydlení v oblasti s výskytem nebezpečných odpadů vliv na počet nejběžnějších civilizačních nemocí. Prozkoumal podrobně záznamy o hospitalizacích ve státě New Yorku za léta 1993 až 2000 a porovnal je s údaji z evidence tzv. ekologických zátěží.
Výzkum se soustředil na výskyt ischemické choroby srdeční (ICHS) a akutního infarktu myokardu (AIM) u pacientů rozdělných do skupin podle vztahu místa jejich bydliště k výskytu míst kontaminovaných perzistentními znečišťujícími látkami (POPs) jako jsou dioxiny, PCB a DDT. První skupinu tvořili pacienti žijící oblastech s výskytem odpadů obsahujících POPs, druhá skupina pacientů žila v oblastech s výskytem jiných nebezpečných odpadů, ale nikoli persistentních chemikálií. Do poslední skupiny byli zařazení pacienti s bydliště bez výskytu skládek s nebezpečnými odpady v okolí.
Studie sledovala u pacientů i řadu dalších známých rizikových faktorů – např. věk, pohlaví, rasu, kouření, množství tělesného pohybu, výši příjmů, typ zdravotního pojištění. Došla k závěru, že obyvatelé žijící v lokalitách s výskytem POPs mají asi o 15 % statisticky významně vyšší pravděpodobnost, že skončí v nemocnici pro ICHS. A o 20% vyšší pravděpodobnost hospitalizace s akutním srdečním infarktem.
Specifickým případem bylo okolí řeky Hudson, kterou podle informací americké vládní agentury pro životní prostředí (U.S. EPA) zamořila firma General Electric v letech 1947 až 1977 až 590 tunami polychlorovaných bifenylů. Studie zjistila, že lidé žijící v okolí Hudsonu měli výskyt ischemické choroby srdeční vyšší o 36% a výskyt infarktu častější téměř o 50 %. I když měli nadprůměrné příjmy, méně kouřili, lépe se stravovali a více sportovali, ani to všechno dohromady nedokázalo kompenzovat riziko v podobě bydliště v blízkosti řeky kontaminované urputnými chemikáliemi.
Na vině je podle odborníků nejspíš vliv urputných chemikálií na metabolismus tuků. Bylo zjištěno, že PCB s dioxinovým účinkem narušují buňky vnitřní výstelky cév (endotel). Následkem je pak ukládání cholesterolu ve stěně cévy, které vede k zúžení jejího průsvitu a následně ke zhoršení krevního zásobení postižené části těla. Výsledkem může být třeba mozková mrtvice nebo srdeční infarkt.
Perzistentní organické látky jako PCB se do lidského těla dostávají hlavně v potravinách živočišného původu bohatých na tuky jako jsou maso, vejce, máslo, sádlo, mléko a mléčné výrobky. Ale v roce 2005 byla zveřejněna studie, která prokazuje i význam vdechování znečištěného vzduchu v blízkosti kontaminovaných lokalit.
Bohužel i v České republice jsou místa kontaminovaná urputnými chemikáliemi. I na našem území se totiž PCB i DDT používaly ve velkém a provozovaly významné zdroje dioxinů jako chemička Spolana v Neratovicích nebo spalovny odpadů. Například v Uherském Hradišti se v minulosti nakládalo s množstvím PCB při výrobě barev, v Ostravě zase dodnes nebyly vyčištěny „laguny“ bývalého podniku Ostramo s množstvím odpadů z regeneraci olejů.
V roce 2004 zveřejnil Státní zdravotní ústav výsledky rozborů krve šedesáti obyvatel Neratovic, Libiše a Tišic (obce v blízkosti chemičky Spolana), podle kterých mají v těle zhruba dvakrát vyšší hladiny dioxinových látek než lidé z kontrolní skupiny z Benešovska. Přestože množství dioxinových látek v krvi bylo u lidí z okolí Spolany vyšší i než tzv. pozaďové úrovně znečištění (background level) v jiných zemích (např. USA), hlavní hygienik usoudil, že není důvod ke znepokojení.