Chlorpyrifos
Celosvětově patří k nejrozšířenějším pesticidům ze skupiny organofosfátů. Poprvé byl zaregistrován americkým agrochemickým koncernem Dow Chemicals v polovině 60. letech 20. století. Chlorpyrifos je součástí celé řady insekticidů zaregistrovaných pod rozmanitými obchodními názvy, např. Dursban, Lorsban, Renoban, Metanion, Master, Tricel, Brodan, Empire, Eradex, Lorsban, Paqeant, Piridane, Scout, Stipend. Používá se proti škůdcům celé řady zemědělských plodin, např. obilnin, řepky, brambor, cukrové řepy, paprik, okurek, rajčat atd.
Chlorpyrifos pro jeho vlastnosti zařadila na černou listinu nebezpečných látek Pesticide Action Network, což je celosvětová síť nevládních organizací věnující se problematice pesticidů. V USA bylo zakázáno používat chlorpyrifos proti hmyzu v domácnostech, ale v jiných aplikacích je i tam nadále povolen.
Také v České republice je chlorpyrifos stále účinnou látkou oficiálně registrovaných pesticidů. Podle oficiální statistiky Státní rostlinolékařské správy se v roce 2010 v České republice spotřebovalo téměř 140 tisíc kilogramů chlorpyrifosu, z nichž drtivá většina připadala na pole s olejninami (téměř 119 tisíc kg) a obiloviny (přes 14 tisíc kg).
Aktuální výzkum – mozkové abnormality
V nejnovější studii výzkumníci z Columbia University, Duke University a New York State Psychiatric Institute použili magnetické rezonance k hodnocení mozků 40 dětí z New Yorku ve věku 5,9 až 11,2 roku. Vědci porovnali 20 dětí s vysokou expozicí chlorpyrifosu v pupečníkové krvi s 20 dětmi s nižší expozicí. Šlo o děti, které byly prenatálně minimálně vystaveny cigaretovému kouři a polycyklickým aromatickým uhlovodíkům (PAU), aby byl vyloučen matoucí vliv těchto škodlivin.
Jeden z autoru studie Bradley Peterson, vedoucí dětské a dorostové psychiatrie na New York State Psychiatric Institute, k výsledkům studie uvedl „Díky kombinaci komunitního výzkumu a použití zobrazovacích metod máme nyní mnohem silnější důkazy spojující expozici chlorpyrifosu s vývojovými problémy nervového systému.“
Nová studie byla prvním použitím magnetické rezonance k tomu, aby vědci studovali strukturální změny mozku u lidí s deficitem poznávacích funkcí. Výzkum prokázal viditelné změny na povrchu mozku s abnormální rozšířením některých oblastí a zmenšení jiných. Podle amerických vědců i nízká až střední úroveň vystavení chlorpyrifosu během těhotenství může vést k dlouhodobým, potenciálně nevratným změnám ve struktuře mozku dítěte. Objevené rozdíly ve struktuře mozku jsou přitom v souladu s již v minulosti zjištěnými nedostatky poznávacích funkcí u dětí vystavených chlorpyrifosu.
Výzkumníci na základě výsledků studie uvádějí, že chlorpyrifos může eliminovat rozdíly běžně přítomné v mozku mužů a žen. Ale také upozorňují, že bude potřebná další studie ke zjištění toho, jaké důsledky mohou mít takové změny mozku během puberty a po ní.
Hlavní autorka, profesorka Virginie Rauhová mimo jiné uvádí, že „tato studie poskytuje důkazy, že prenatální období je citlivou dobou pro vyvíjející se dítě a že expozice během tohoto kritického období může mít dalekosáhlé dopady na vývoj mozku a na chování.“ Za pozoruhodné vědci považují skutečnost, že mozkové abnormality se u dětí vyskytly už při expozici nižší, než jaké je v současné době považována za oficiální hranici pro toxické účinky. Tato hranice byla stanovena americkou Agenturou pro životní prostředí (US EPA) na základě expozice dostatečně vysoké k potlačení působení klíčového enzymu cholinesterázy. Tyto výsledky podle výzkumníků naznačují, že do mechanismus vedoucího ke strukturálním změnám mozku mohou být zapojeny i další faktory.
K výsledkům studie je nutné poznamenat, že matky dětí zařazených do studie byly chlorpyrifosu vystaveny ještě před tím, než US EPA vydala v roce 2001 zákaz jeho použití proti hmyzu v domácnostech. Nicméně výzkumníci upozorňují, že lidé mohou být vystaveni chlorpyrifosu například v blízkosti míst jeho aplikace v zemědělství, kdy pesticid může být unášen větrem. K určité úrovní vystavení chlorpyrifosu může přispět také pojídáním plodin, které byly pesticidem ošetřeny.