Pesticidy jsou látky schopné ničit nebo regulovat organismy považované člověkem z nějakého důvodu za „škodlivé“, ať už jde o rostliny, hmyz, hlodavce, houby, plísně aj. Pesticidy ale také ohrožují řadu tzv. necílových rostlin a volně žijících živočichů, narušují půdní ekosystémy a biologickou rozmanitost obecně.
Pesticidy kontaminují i povrchové a podzemní vody, což vyžaduje drahý monitoring jejich kvality. Voda mnoha evropských řek protékajících nížinami je zamořena pesticidy mnohonásobně více než připouští zákonné limity. Proto musejí vodárenské firmy vynakládat značné sumy na její vyčistění, aby mohla být používána jako voda pitná.
Pesticidy ohrožují i lidské zdraví. Jednak přímo – jejich výrobce a uživatele, jednak nepřímo – konzumenty znečištěné vody a potravin nebo lidí žijící blízko aplikace chemických postřiků. Chronické vlivy dlouhodobého působení nízkých dávek pesticidů zahrnují rozmanité typy rakoviny, vrozené vývojové vady, narušení mužské i ženské plodnosti, alergie, narušení imunity atd.
Přitom Evropská komise přiznává, že dosud není k dispozici metoda pro uspokojivé posouzení účinku směsí pesticidů. Proto není možné seriózně zhodnotit celkový vliv pesticidů na zdraví, když jediný vzorek ovoce či zeleniny může obsahovat zbytky až 20 různých pesticidů. Podle Harryho van der Wulpa, experta organizace OSN pro potraviny a výživu (FAO), jsou obvykle přínosy pesticidů nadhodnocovány, ale rizikům jejich užití plně nerozumíme, a proto jsou tato rizika podceňována.
Cíle a opatření
Používání pesticidů v členských státech EU se velice liší, stejně jako úroveň ochrany zdraví a životního prostředí. Základním cílem strategie je odstranit tyto rozdíly a dosáhnout značného snížení rizik i používání pesticidů při zachování nutné ochrany plodin.
Součástí strategie je např. zlepšení kontroly používání pesticidů, náhrada nejnebezpečnějších pesticidů bezpečnějšími alternativami, školení distributorů a profesionálních uživatelů pesticidů, certifikační systém pro aplikační zařízení, zákaz leteckého postřiku (s jistými výjimkami), vyznačení oblastí s omezeným užíváním pesticidů, bezpečnější nakládání s pesticidy, jejich obaly a zbytky atd.
Evropská komise předpokládá, že strategie sníží používání pesticidů o 11 až 16% a že sníží rizika pro životní prostředí a lidské zdraví, aniž by došlo ke ztrátám na zemědělských výnosech. Strategie počítá se vznikem asi 3 tisíc nových pracovních míst v zemích EU, přičemž ztráta asi 1700 míst ve výrobě a distribuci pesticidů má vyrovnat vytvoření nových míst v jiných odvětvích. Strategie má také podpořit výzkum a inovace tlakem na vývoj selektivnějších účinných látek a nechemických metod ochrany před „škůdci“.
Silnou kritiku vyvolává návrh tzv. zónového systému schvalování pesticidů, který by nutil všechny státy v zóně akceptovat autorizaci pesticidu v kterékoli zemi zóny. Systém navrhuje zařadit do stejné zóny klimaticky tak rozdílné lokality jako je středomořský Kypr a severofrancouzskou Bretaň. Schválení jakéhokoli pesticidu na Kypru by tedy znamenalo jeho automatické povolení v celé zóně – včetně Bretaně. Takový systém otevírá výrobcům nebezpečných pesticidů možnost jak obejít země s progresivní politikou, které by ztratily schopnost efektivně chránit své životní prostředí a zdraví svých obyvatel.
Zatímco evropská zemědělská politika poskytuje farmářům štědré subvence, postrádá strategie předložená Komisí ekonomické nástroje, které by motivovaly zemědělce k preferenci šetrnějších pesticidů a nechemických metod ochrany plodin.