Zástavba městského typu zaujímá dnes více než čtvrtinu území EU a poptávka po půdě ve městech a v jejich okolí je i nadále značná. Expanze měst probíhá v celé Evropě a za její příčinu je považován měnící se životní styl. Jako „urban sprawl“ se označuje to, že v daném území přesahuje tempo spotřeby půdy pro městské využití tempo nárůstu počtu obyvatel. Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) se v evropských městech za uplynulých 50 let prostor spotřebovaný na osobu více než zdvojnásobil. Za 20 let se počet obyvatel v řadě evropských měst zvýšil pouze o 6%, ale zastavěná plocha se zvětšila o 20%.
Hnací silou růstu měst byl historicky růst počtu obyvatel. Populační tlak je nyní malý až nulový, ale k rozrůstání aglomerací vede řada jiný faktorů – nový životní styl v předměstském prostředí, kvalita dopravních systémů, cena pozemků, demografické trendy, kulturní tradice a omezení, atraktivita městských oblastí.
Nedávná celoevropská studie zdokumentovala soustavnou expanzi měst, které za 10 let podlehlo území 3x větší než je rozloha Lucemburska. Nejsilněji se expanze aglomerací projevuje v regionech s vysokou hustotou zalidnění (Belgie, Nizozemsko, severní Itálie atd.) a s rychlým hospodářským růstem (Irsko, Portugalsko aj.). Negativní trend je prokazatelně spolufinancován i prostředky EU, např. podporou nevhodné infrastruktury.
Soustředění obyvatelstva ve městech má řadu výhod z hlediska hospodářského rozvoje a v některých ohledech i z hlediska životního prostředí (např. zpracování odpadů a odpadních vod). Na druhou stranu jsou obyvatelé měst zatěžováni vážnými problémy – hluk, znečištění ovzduší, množství odpadu atd.
Neudržitelná doprava
Doprava se dnes stává základním problémem pro územní plánování a dopravní infrastruktura má na krajinu v mnoha ohledech negativní vliv (např. degradace a neprodyšné uzavření půd, fragmentace přírodních oblastí).
Podle studie EEA se za léta 1990 až 2003 v zemích EU přeprava osob zvýšila o pětinu, ale skleníkové exhalace z dopravy o čtvrtinu. Mezi nejhorší země v tomto odhledu patřilo Irsko, Lucembursko a Česko. Situaci zhoršují subvence ve výší 270 až 290 mld. euro, z nichž téměř polovina končí v automobilové dopravě.
Nepodaří-li se tento trend zastavit, zvýší se podle EEA do roku 2010 výrazně hustota provozu i škody způsobené dopravními zácpami, které mají vzrůst na 1% hrubého domácího produktu EU.
EEA také konstatuje ztrátu asi čtyř milionů let života Evropanů v důsledku předčasných úmrtí způsobených dopravou zhoršeným životním prostředím. Každý čtvrtý obyvatel EU 25 totiž žije v místě vzdáleném méně než 500 metrů od silnice, po které projíždí přes 3 miliony aut ročně. Podle studie Evropské komise jen znečištění ovzduší jemným prachem v průměru zkracuje život každému Evropanovi o 8,6 měsíce a každému obyvateli ČR dokonce o více než 10 měsíců! Celkem znečištěné ovzduší způsobuje ročně předčasnou smrt asi 370 tisíc Evropanů a podle ekonomických analýz jen znečištění prachem snižuje evropský hrubý domácí produkt o desítky miliard euro ročně. V roce 2005 v České republice dýchalo vzduch zamořený prachem více než povolují zákonné limity 66% všech obyvatel a dokonce 97% Pražanů.
Podle EEA spočívá příčina problémů v tom, že komerční zájmy jednotlivců a skupin potlačují prvky územního plánování a urbanistického rozvoje, které by respektovaly ekologické a sociální aspekty ve všech stadiích cyklu tvorby a uplatnění politiky. Ale to asi čeští uctívači všemocné ruky trhu nebudou slyšet rádi.