Profesor Grandjean už léta studuje vliv rtuti na vývoj mozků dětí na Faerských ostrovech, který je způsoben konzumací ryb kontaminovaných malým množstvím organických sloučenin rtuti. Na podzim 2006 publikoval v časopise Lancet zprávu nazvanou „Vývojová neurotoxicita průmyslových chemikálií“, ve které se svými spolupracovníky analyzoval stovky dílčích studií o účincích chemických látek na nervový systém. Vědci našli celkem 202 průmyslových chemikálií schopných poškozovat mozek člověka.
Podle prof. Grandjeana jsou průmyslové chemikálie zodpovědné za jakousi „tichou pandemii“ způsobenou narušením vývoje mozku milionů dětí po celém světě. Jako příklad uvádí děti narozené v letech 1960 až 1980 v průmyslově vyspělých zemích, které byly vystaveny značným dávkám olova, jež se přidávalo jako tzv. antidetonační přísada s cílem zvýšit oktanové číslo autobenzínů.
V roce 2002 došla Světová zdravotnická organizace (WHO) k závěru, že vystavení polychlorovaným bifenylům (PCB) může mít negativní vliv na vývoj nervového systému. Na zvířatech byly prokázány podobné vlivy na schopnost učit se u bromovaných zpomalovačů hoření (BFR) a toxikologové se obávají, že nepříznivé účinky PCB a BFR by se mohly sčítat (více Zpomalovače myšlení, Respekt, 9/2005).
Americká národní akademie věd přisuzuje 3% všech neurobehaviorálních poruch nežádoucím vlivům toxických látek unikajících do životního prostředí. Za příčinu další čtvrtiny případů považuje interakci mezi chemikálií a geneticky podmíněnou vnímavostí. Ekonomické škody způsobené v důsledků poškození mozku dětí olovem jsou v USA odhadovány na více než 40 miliard dolarů ročně. Škody způsobené působením organické formy rtuti se v USA odhadují na víc než 8 miliard dolarů ročně.
„Většina chemikálií není regulována z pohledu ochrany vývoje mozku dětí, i když je zdokumentována jejich toxicita. Jen několik málo látek – jako olovo nebo rtuť – je regulováno s cílem chránit děti. Dalších 200 látek není patřičně regulováno, ačkoli je známo, že jsou toxické pro lidský mozek,“ varuje prof. Grandjean před tím, že je doposud přehlížen toxický účinek průmyslových chemikálií na vývoj dětí a dodává: „Lidský mozek je precizní a zranitelný orgán. Jeho optimální funkce je závislá na jeho celistvosti a integritě. Každé, i jen částečné, poškození může mít vážné důsledky“.
Podle prof. Grandjeana je pro ochranu veřejného zdraví žádoucí, aby byly řádně zkoumány účinky průmyslových chemikálií. Mnoho komerčně dostupných chemikálií totiž dodnes neprošlo řádnými testy toxicity a jen výjimečně se zatím testuje účinek na vývoj nervového systému.