Reklama
 
Blog | Miroslav Šuta

REACH: 7 nebezpečných chemikálií přidáno na černou listinu

Když se před lety projednávala evropská směrnice o registraci, evaluaci a autorizaci chemických látkách (REACH) svěřil se prezident Václav Klaus se svým pocitem blížícího se konce světa. REACH přesto vstoupil v platnost v červnu 2007. A v červnu 2011 Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) rozšířila seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC) o 7 rakovinotvorných nebo reprotoxických chemikálií. Celkem tak černá listina REACH zatím zahrnuje 53 nebezpečných chemických látek.

Látky byly na seznam navrženy jednotlivými členskými státy Evropské unie. Návrh na zařazení byl projednán s veřejností prostřednictvím internetové konzultace a agentura látky na seznam zapsala na základě jednomyslném souhlasu Výboru členských států ECHA. Kromě toho bylo v seznamu SVHC aktualizováno zařazení chloridu kobaltnatého vzhledem k jeho klasifikaci jako látky toxické pro reprodukci.

Firmy vyrábějící nebo dovážející tyto látky nebo předměty s obsahem těchto látek mají za povinnosti zkontrolovat své budoucí závazky, které vyplývají ze zařazení látek na seznam. Kromě jiného mají výrobci a dovozci předmětů za povinnost oznámit ECHA do šesti měsíců od zahrnutí látky do seznamu, pokud je látka v předmětech přítomna v celkovém množství větším než jedna tuna za rok a pokud látka je ve výrobcích obsažena v koncentraci vyšší než 0,1 hmotnostního procenta

  • 2-ethoxyethylacetát – na seznam zařazen jako látka toxická pro reprodukci. Nebyla podána žádná jeho registrace v rámci REACH, proto pravděpodobně není vyráběna nebo dovážena do EU žádnou z firem v množství větším než 1 tuna za rok. Hlavní použití bylo v minulosti jako rozpouštědlo v nátěrových hmotách a v chemickém průmyslu, ale také jako meziprodukt při výrobě kyanoakrylátových lepidel.
  • hydrazin – na seznam zařazen vzhledem ke schopnosti vyvolávat rakovinu. Používá se hlavně jako meziprodukt v chemickém průmyslu, jako inhibitor koroze v zařízeních pro úpravu vody, v metalurgii nebo při rafinaci chemikálií. Je také používán pro pohon v letectví, kosmonautice nebo ve vojenství.
  • 1-methyl-2-pyrrolidon – zařazen na seznam jakožto látka toxická pro reprodukci. Je používán jako rozpouštědlo v nátěrových hmotách, čistících prostředcích, pří výrobě elektronických zařízení, v polovodičovém průmyslu, v petrochemickém a farmaceutickém průmyslu nebo při výrobě agrochemikálií.
  • 1,2,3-trichloropropan – na seznam zařazen jako látka karcinogenní a toxická pro reprodukci. Používá hlavně jako meziprodukt při výrobě chlorovaných rozpouštědel, zemědělské chemie nebo polymerů. V minulosti byl používán také jako rozpouštědlo, součást odstraňovačů barev, odlakovačů nebo odmašťovačů.
  • chroman strontnatý – na seznam zařazen jako látka karcinogenní. Používá jako inhibitor koroze v nátěrových směsích používaných v leteckém a kosmickém průmyslu, pro nátěry cívek z oceli a hliníku nebo pro nátěry automobilů.
  • 1,2-benzendikarboxylová kyselina a její estery (DHNUP) – zařazeny jako látky toxické pro reprodukci. Nebyla podána žádná jeho registrace v rámci REACH, proto pravděpodobně není vyráběna nebo dovážena do EU v množství větším než 1 tuna za rok. Hlavní použití v minulosti – změkčovadla ve výrobcích z PVC, pěny, lepidla a nátěry.
  • 1,2-benzendikarboxylová kyselina (DIHP) – zařazen na seznam jakožto látka toxická pro reprodukci. Nebyla podána žádná jeho registrace v rámci REACH, proto pravděpodobně není vyráběna nebo dovážena do EU v množství větším než 1 tuna za rok. V minulosti byl využíván jako změkčovadlo ve výrobcích z PVC, v tmelech, nátěrech či tiskových barvách.
  • chlorid kobaltnatý – na seznam zařazen jako látka toxická pro reprodukci. Používá hlavně jako meziprodukt při výrobě ostatních sloučenin kobaltu, přísad zvyšujících přilnavost pneumatik nebo organických textilních barviv. Používá se také v procesech povrchových úprav materiálů, jako chemický inhibitor koroze v zařízení pro úpravu vody, pro výrobu anorganických pigmentů, skla a keramiky, ve variátorech a magnetech nebo indikátorech vlhkosti.
Reklama