Olovo bylo v minulosti prokázáno jako příčina vážných ekologických i zdravotních problémů, a proto bylo jeho využití drasticky omezeno například ve vodovodních potrubích, v automobilových benzínech nebo v elektrických a elektronických zařízeních. Nicméně olovo je stále používáno například jako součást některých slitin a složka některých barviv, v menší míře pak jako čistý kov nebo jako stabilizátor v některých plastických hmotách.
Vystavení olovu může poškozovat nervový systém člověka a narušit duševních vývoj i schopnosti. Zvláště citlivé k působení olova jsou malé děti a vyvíjející se plod v těle matky. V případě dospělých patří mezi nežádoucí účinky olova například vysoký krevní tlak nebo zvýšený výskyt kardiovaskulárních onemocnění.
Švédská agentura pro chemické látky (KEMI) systematicky sleduje obsah těžkých kovů v různých typech spotřebního zboží. V rámci provedených analýz objevila obsah olova asi v 10% spotřebních výrobcích, které děti vkládají do úst a na které se doposud nevztahuje regulace. Na základě těchto analýz se Švédsko rozhodlo počátkem roku 2013 přeložit návrh na další omezení používání olova ve výrobcích. Agentura ECHA vyhlásila koncem března k švédskému návrhu veřejnou konzultaci, v rámci které může kdokoli do 21. září 2013 zasílat k návrhu své připomínky a komentáře.
Konečné rozhodnutí o případném omezení použití olova ve spotřebním zboží bude mít Evropská komise. Ta bude rozhodovat na základě stanovisek dvou klíčových komisí ECHA, které budou mít k dispozici pro své hodnocení švédského návrhu i připomínky zaslané v rámci veřejné konzultace. Stanovisko komise pro hodnocení rizik (RAC) se očekává v prosinci 2013 a stanovisko Komise pro socioekonomickou analýzu (SEAC) by mělo být vydáno v březnu 2014. Finální rozhodnutí Evropské komise se proto očekává zhruba v polovině roku 2014.