Hrozby pro zdraví podle WHO
WHO považuje za hrozbu pro zdraví zejména častější vlny extremního počasí (mimořádně horká či studená období), větší frekvenci a rozsah povodní, ohrožení potravinové bezpečnosti a rozšíření podvýživy. Očekává šíření chorob způsobených kontaminací vody a potravin, růst výskytu infekčních chorob přenášených hmyzem a hlodavci i zvýšení počtu dýchacích onemocnění.
Změna klimatu poškozuje zdraví lidí už nyní, a to nejtvrději v chudých zemích třetího světa, kde lidé nemají prostředky na lékařskou péči, na přístup k čisté vodě a nezávadným potravinám ani na ochranu před extremními výkyvy počasí nebo znečištěným ovzduším. Klimatická změna už nyní podle aktuálních analýz přispívá k více než 150 tisícům úmrtí ročně.
Někdo to nerad horké
Nemocemi dýchacího ústrojí trpí podle WHO stovky milionů lidí – asi 300 milionů lidí je postiženo astmatem, přes 200 milionů lidí trpí chronickou obstrukční plicní chorobou a další miliony alergickou rýmu.
Plicní onemocnění patří v Evropě mezi nejčastější příčiny úmrtí a společenské náklady vyvolané nemocemi dýchacího systému přesahují 100 miliard euro ročně. Podle profesora Jona Ayrese z Institutu pracovní a environmentální medicíny Birminghamské univerzity může změna klimatu vést k růstu nemocnosti i výdajů, protože změna teploty má výrazný vliv na pacienty trpící dýchacím onemocněním Zvýšení teploty o 1°C zvyšuje úmrtnosti v celé populaci o 1 až 3%, ale u pacientů s dýchacím onemocněním o 6 procent.
Ochrana klimatu – zisk pro zdraví i peněženku?
Studie týmu profesora Anthonyho Costella v časopise Lancet tvrdí, že aktivní a komplexní klimatická politika směřující k ovlivnění životního stylu může přinést masivní příznivé vliv nejen pro životní prostředí, ale i pro lidské zdraví. Mohla by vést ke snížení výskytu srdečně-cévních chorob, obezity, cukrovky a dýchacích onemocnění, které patří mezi hlavní příčiny úmrtí.
Znečištěné ovzduší v zemích Evropské unie způsobuje předčasnou smrt asi 369 tisíc lidí ročně a s tím spojené ekonomické škody činí 3 až 9 procent hrubého domácí produktu. Podle nedávné studie – zpracované pro Alianci pro zdraví a životní prostředí (HEAL) doktorem Mikem Hollandem – může redukce emisí škodlivin do ovzduší přinést nejen prospěch zemskému klimatu, ale také značné ekonomické úspory ve výdajích na zdravotnictví a sociální péči. Sociální a zdravotní systémy by jen v Evropské unii v budoucnu mohly ušetřit až 25 miliard euro ročně.
Sdružení evropských lékařských komor (CPME) v loňském roce vyzvalo lékaře, aby byli příkladem pro své pacienty v tom, jak snižovat osobní příspěvek k produkci skleníkových plynů. Zdravotníci by podle CPME měli pacienty informovat, že poměrně drobné změny v jejich životním stylu by měly pozitivní vliv jak na zdraví, tak na životní prostředí. Například omezení nadměrné spotřeby masa a živočišných tuků nebo volba chůze či jízdy na kole při dopravě na kratší vzdálenosti.
… ale rozhodovat budou politici
Dopady změnyklimatu na zdraví sice popisují odborníci, kteří mohou doporučit i opatřeních k ochraně klimatu a zdraví, ale v konečném důsledku mají pravomoc rozhodnout politici. I takoví jako bývalý ministr průmyslu a obchodu Martin Říman, který se v únoru 2009 vyznal Hospodářským novinám: „My si samozřejmě velmi pevně a přesvědčivě myslíme, že globální oteplování je pitomost. Ale přijet do Bruselu na jakoukoli radu, kde je téma, jak chránit klima s tím, že je to totální hloupost, tak to je asi stejné, jako kdybyste před inkvizičním stolcem před 250 lety řekli, že čarodějnice nejsou.“