Reklama
 
Blog | Miroslav Šuta

Znečištění ovzduší: WHO doporučuje zpřísnit evropskou politiku ochrany ovzduší

 

Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes zveřejnila první výsledky přezkoumání současného vědeckého poznání zdravotních dopadů znečištění ovzduší. Regionální ředitelka WHO pro Evropu Zsuzsanna Jakab k jeho výsledkům uvedla: „Jsme přesvědčeni, že tyto nové poznatky nakonec povedou k přísnější politice omezování znečištění ovzduší ve prospěch ochrany zdraví evropských občanů.“ 

 

Regionální ředitelka WHO pro Evropu Zsuzsanna JakabZhodnocení bylo provedeno na žádost Evropské komise v rámci revize politiky Evropské unie v oblasti ochrany ovzduší, která by měla proběhnout v letošním roce. Eurokomisař pro životní prostředí Janez Potočnik k tomu uvedl, že „politika EU v oblasti ovzduší musí být založena na nejnovějších vědeckých poznatcích. To je důvod, proč jsem pořádal WHO, aby provedla toto zkoumání.“ Prokázané negativní vlivy znečištěním ovzduší na lidské zdraví posílily podle Potočnika argumenty pro novou ambiciózní politiku. Budou prý klíčovými podklady pro revizi evropské politiky kvality ovzduší.

Jemný prach

Zpráva WHO konstatuje, že dlouhodobé vystavení jemným prachovým částicím (PM2,5) může vyvolat aterosklerózu, respirační onemocnění a nepříznivě ovlivňovat výsledy těhotenství. Dále naznačuje možnou souvislost s poruchami vývoje nervového systému, s poruchami kognitivních funkcí a s cukrovkou. Posiluje také příčinnou souvislost mezi znečištěním PM2.5 a úmrtím z respiračních a kardiovaskulárních příčin.

Nedávné studie ukazují souvislost mezi úmrtností a vystavením jemnému prachu (PM2.5) v koncentracích nižších než činí aktuální hodnota doporučená WHO (10 µg/m3 v ročním průměru). Proto studie navrhuje přehodnocení doporučené hodnoty pro prach do roku 2015. Zpráva rovněž doporučuje další úpravy legislativy EU, neboť současný limit pro jemný prach je v evropské směrnici o kvalitě ovzduší 2,5x vyšší než platné doporučení WHO. Přitom je v současné době více než 80% Evropanů vystaveno znečištění prachem nad úroveň, kterou v roce 2005 stavila WHO v rámci svého doporučení pro kvalitu ovzduší. To podle WHO v průměru každému Evropanovi zkracuje život o téměř 9 měsíců.

Reklama

Prach po Česku

Znečištění ovzduší prachem vážně ohrožuje životy a zdraví obyvatel České republiky. Vdechování vzduchu znečištěného prachem má na svědomí asi 6 400 předčasně zemřelých a dva tisíce pacientů, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže. Konstatuje to odborná zpráva Státního zdravotního ústavu o dopadech znečištění ovzduší na zdraví obyvatel za rok 2011.

Zpráva za hlavní zdroj znečištění ovzduší prachem ve městech označuje automobilovou dopravu. Alespoň jedno z kritérií překročení limitu bylo v roce 2011 naplněno na 89 ze 115 hodnocených měřicích stanic. V místech, kde byl překračován limit pro znečištění prachem, přitom žilo 49% obyvatel monitorovaných sídel. Hodnota doporučená WHO pro znečištění prachem (PM10) přitom byla splněna jen naprosto výjimečně – pouze na 3 pozaďových a 4 městských monitorovacích stanicích. V případě znečištění jemným prachem (PM2,5) bylo dokonce doporučení WHO překročeno na všech hodnocených měřících stanicích!

Ozon

Zpráva WHO uvádí nové důkazy o vlivech dlouhodobého vystavení ozonu (O3) na respirační úmrtnost a úmrtnost lidí s predisponujícími chronickými chorobami. To se přidává k předchozím zjištěním o krátkodobých účincích, které byly důvodem pro stávající regulaci. Naznačeny byly také vlivy ozonu na vývoj kognitivních funkcí a na reprodukčního zdraví, včetně vyvolání předčasných porodů. Zpráva proto navrhuje stanovit doporučenou hodnotu i pro dlouhodobé průměrné koncentrace ozonu.

Oxid dusičitý

Nová doporučená limitní hodnota by podle zprávy WHO měla být stanovena i pro oxid dusičitý (NO2) – plyn, který uniká při mnoha spalovacích procesech. Problém představují hlavně jeho emise z intenzivní automobilové dopravy v hustě obydlených oblastech. Nové studie ukazují spojitost mezi úmrtností, nemocničními příjmy (hospitalizace) či respiračními symptomy a mezi krátkodobým nebo dlouhodobým vystavením NO2 v koncentracích na nebo pod úrovní aktuální limitní hodnoty platné v EU.

Iniciativa evropských nevládních organizací

Kromě WHO se pro ambicióznější politiku ochrany ovzduší vyslovují také občané Evropské unie, přinejmenším podle výsledků nedávného průzkumu veřejného mínění Eurobarometr. Počátkem roku se 18 ekologických, zdravotních a spotřebitelských organizací v 13 evropských zemích obrátilo na ministry životního prostředí s rezolucí ve formě novoročního přání s opatřeními, která by politici měli podpořit pro čistější ovzduší. Organizace upozornily ministry na přetrvávající vysokou úroveň znečištění ovzduší a požádaly je o rozhodné angažování pro čistější ovzduší, jak na národní, tak na evropské úrovni.

Kromě jiného uvádějí, že znečištění ovzduší způsobuje nemoci dýchacího ústrojí, srdce a cév, které jsou v Evropě zodpovědné za předčasné úmrtí stovek tisíc lidí ročně. Znečištěný vzduch také vážně poškozuje biodiverzitu a přispívá ke globální klimatické změně. Všechna tato environmentální a zdravotní poškození vyvolávají velmi vysoké ekonomické škody pro společnost.

Evropský komisař pro životní prostředí Janez Potočnik přebírá rezoluci evropských nevládních organizacíV roce 2013 se má rozhodovat o podstatných změnách evropského práva v oblasti znečištění ovzduší. Aliance nevládních organizací za důležité považuje zejména následující požadavky:

  • Posílit evropské normy znečištění ovzduší, neboť některé stávající limity jsou výrazně vyšší než doporučení WHO.
  • Zahrnout do limitů také počet prachových částic.
  • Prosadit nové Národní emisní stropy a jejich kontrolu, které povedou ke snižování škodlivých emisí polutantů jako černý uhlík (black carbon, BC), oxidy dusíku a amoniak.
  • Snížit emise ze zemědělství, zejména amoniaku a metanu, které přispívají jak ke špatné kvalitě ovzduší, tak ke globálnímu oteplování.
  • Snížit emise z průmyslových spalovacích zařízení o výkonu 1 až 50 MW, které jsou významnými zdroji emisí prachových částic, jež jsou znečišťující látkou s největším dopadem na lidské zdraví.
  • Snížit emise prachu, a tím i černého uhlíku (BC), z nesilničních mobilních zařízení (NRMM).
  • Snížit emise prachu, BC a oxidů dusíku z lodní dopravy.
  • Další regulace se musí soustředit na emise za běžných reálných podmínek a musí zahrnovat i běžné jízdní podmínky, včetně provozu za nízkých teplot.